Prosinec 2009

Slavíme Silvestr, Nový rok a vzpomínáme na léto

31. prosince 2009 v 16:53 | Layla |  L-o mě
Juchů! Nový rok je za dveřmi, chlast a chlebíčky se chladí v ledničce a mě se od toho humbuku podařilo utéct. Když se tak na to dívám, ani se mi to moc slavit nechce. Proč? Už teď jsem přecpaná neustálým ochutnáváním, jestli to vážně nechutná divně. Ale sestra už musela vylézt od svého úkrytu u compu a nahradila jsem jí já. Rádi? Já teda jo. Na japonštině nám učitelka říkala, že v Japonsku se Vánoce neslaví a Nový rok ano. To jsem tušila, ale je to vtipné, když si vezmete, že na Vánoce se zlijou oni a na Nový rok jsou spolu. No a my dáváme na Vánoce dárky. Taky jsem vám jeden chtěla dát... Co jeden, hned celou kupu, ale nakonec jsem ani ten jeden nestihla a tak ho tu máte až teď. Je divnej, je velkej a hlavně strašně nevkusnej. A je to design. Vůbec se mi po počítačový stránce nepovedl. Byla jsem strašně nadšená, když jsem ho nakraslila, ale teď bych nad ním plakala. No co, máte ho tu, vynadívejte se a ať se vám neudělá špatně. Spolu s novým designem tu máme něco k systému blogu: mini rozvrh. Zajímalo by mě, jak dlouho se tím budem řídit, ale je to tu a snad to tak i zůstane.
A aby jste neplkali, proč je letní, tak je to proto, že Vánoční jsou po většinu času až moc kýčovitý. Šťastný Nový rok!

Lali a snad aspoň i myšlenkově Tenny

Můj vánoční dárek pro vás - Manga!

24. prosince 2009 v 11:45 | Tenny |  Naše downloady
Už asi v říjnu jsem si říkala, že bych měla něco věnovat lidem, co pravidelně chodí sem na blog. (ne, že by ji bylo nějak moc... xD )
A to, že bych mohla přeložit nějakou mangu, mě napadlo velmi brzo. No, vzhledem tomu, jak často čtu v angličtině (pořád... xD ) by překlad nebyl problém, ale editace... To je jiná. Já, počítačový antitalent, který nerozumí ani těm nejpitomějším programům... Něco jako photshop je neomžné ovládat.
Ale co, řekla jsem si, jsou Vánoce, tak se trochu snaž. Tak jsem vzala jiný program (OpenCanvas, který jsem okoukala od Kobylky v pyžamu... xD )

Jenomže, co přeložit? Nakonec jsem vybral krátký příběh o 21 stránkách, který jsem objevila jednou při projíždění mangafoxem. Zaujal mě svojí krátkostí, malým množstvím textu a hlavně, příběhem. Je až zvláštní, jak tak krátký příběh dokáže vystihovat tolik pocitů. Aspoň mi to teda přišlo... xD

Jmenuje se Sono te kara tsutawaru a je od mankaga jménem Kyuugo. (opravdu jenom Kyuugo) Četla jsem od tohohle člověka těch mang víc a řekla bych, že je to chlap, i když to byli... hm... Shonen-ai. xD

A o čem to je? Pro někoho to možná bude příběh o lásce, která nehce být zničena. Pro někoho příběh o síle přátelství. Pro někoho možná příběh o tom, že nový rok přináší nováb rozhodnutí a novou odvahu. Pro jiného zase o síle vazeb v rodině... Kdo ví, co v tom uvidítě vy. Já jsem z toho například právě dostala hrozný hlad, ale to je vedlejší... xD

Jo, a omluvte děsivou editorskou práci. Ano, vím, že to neumím, a už to stejně nehodlám dělat znova. xD A Lali - na nějaký zarovnávání ti kašlu! Předveď se ty!

No nic... Užijte si to. A Hezký Vánoce... :)

Zdroj obrázků v aj:  http://www.mangafox.com/manga/sono_te_kara_tsutawaru/v01/c000/2.html (pro další stačí kliknout na next)

Jak jsme viděli Avatara...

23. prosince 2009 v 15:35 | Tenny |  Epizody z mého života
Jsou filmy, které proletí kinem a nikdo po nich ani nevzdechne. Nakonec skončí v trafikách v papírovém obalu za směšných 49 korun, kde prosebně hledí na kupující, ačkoliv by to mohli být trháky roku.
Pak jsou ale filmy, které viděl každý, všichni je znají a všichni na ně musí jít. Kdo na nich v kině nebyl, jako by nebyl... xD
Jedním z těch případů je Avatar od Jamese Camerona, který natočil také Titanik. Nádherná grafika, vysoká cena filmu, ohromná reklamní kampaň, 3D... Ale co se skrývá pod pozlátkem?
To jsem se já a Lali vydaly zjistit včera odpoledne...

Mimochodem, tohle není recenze. To je spíš popis pocitů, které jsem z toho měla... Recenzi si můžete opřečíst např. tady.

Nobuta wo Produce - recenze

21. prosince 2009 v 20:07 | Layla |  recenze-dorama
Dorama z roku 2005
Celkem 10 epizod
Hrají:
Horikita Maki - Kotani Nobuko
Kamenashi Kazuya - Kiritani Shuji
Yamashita Tomohisa - Kusano Akira

(perex)


Rychlá zpráva od chvátajícího blba

19. prosince 2009 v 13:47 | Layla |  L-o mě
Takže jenom hopem: Chvátám, protože za chvíli padám do kina na Vánoční koledu(Avatar až v úterý). Snad to bude ve 3D, ale kdo ví. Vánoční schon mě prostě popadl až teĎ a to díky mamce, která tu neustále něco dělá, aby to bylo perfektní(ne že by jsme to potřebovali, že?). Dárky jsem po třech hodinách nakonec zabalila a včera je i předala právoplatným majitelům. No...zítra budu uklízet zase já svůj pokoj a musím, vážně musím dokoukat Nobuta wo Produce.
S manga univerzitou je to pořád stejný, ale snažím se pracovat na Vánočním překvapení. Snad to stihnu. A nakonec ke zmíněnému turnaji: Lidi! My jsme to vyhráli! Nejsme skvělí?! Juchů, náš tým vyhrál a já i Tenny jsme pomáhali.Jupí!

Chvátající blb Layla

Vánoce, Vánoce, přicházejí...potajmu se plží a chystají se k vraždě

16. prosince 2009 v 18:00 | Layla |  L-o mě
Pomoc! Myslela jsem, že nakoupením všech dárků včas vše končí, ale mýlila jsem se. Ach, jak tuze jsem se mýlila. Dárky jsou moje noční můra a já se ještě rozhodla, že je budu balit po japonským stylu! Zbláznila jsem se. Už hodinu sedím nad jedním dárkem a snažím se z toho udělat něco, co aspoň trochu vypadá, jako slušná z popelnice nevytáhlá věc. Nepřejte si to prožít, ale jestli chcete, tady je návod.

Layla znechucená nad dárky i krátkým článkem.

Zprávy z domova i ze světa

14. prosince 2009 v 18:40 | Layla |  Aktuality
Ani by jste nevěřili, jakou mám teď depku. Měla jsem jít na 10. večer s lebkou, představení o legendách, mýtech a kultuře Japonska, ale jaksi se nemám do ČB jak dostat. No nic, co s tím nadělám. Ještě bych se s tím dokázala smířit, alezajela jsem na mail a koukám: mail od učitelky japonštiny. Hádejte, co v něm bylo. Pozvánka na ono výše zmíněné divadlo a hned několikrát. Já bych do toho... Ale i přesto si říkám, že to není nic, co by nedokázal spravit pohled na několik dílů nějakého dorama a zpráva, že v červnu vydali nový film Final Fantasy. Má fakt originální název: Final Fantasy VII: Advent Children Complete. Ale nadchnout mě to dokázalo.
Jinak já i Tenny hrdinně odoláváme šířící se pandemii a denně chodíme schánět poslední vánoční dárky. Ještě že už mi jich zbývá jen pár, protože tak se můžu soustředit na jedno jediné: Floorballový turnaj o pohár ředitele školy. Docela se těším, protože díky tomu bude víc vola o hodinách a žádné testy, juchů! A proč tolik nadšení? Chytám vám vánoční překvapení a splňuju všechny sliby, co jsem dala (A není jich málo.). Jen se těšte!
Jo a nakonec menší informace: Manga univerzita je, jak jste si určitě všimli, mimo provoz, protože ji také čekají menší úpravy, ale to asi až po prázdninách, jak to budu stíhat.

Vaše zklamaně nadšená Layla

Jak jsem (ne)byla zrazena...

6. prosince 2009 v 14:15 | Tenny |  Názory, úvahy a téma týdne
EDIT: Další článek ze starého blogu, tentokrát o fenoménu článků o zradách... Když ho teď čtu s odstupem, až mě udivuje, jak se mi povedl. xD

Je velmi zajímavým faktem, že jeden typ článků se vyskytuje snad na úplně každé dívčím blogu, kromě těch, kde jsou pouze pixelky, kusovky a věty dlouhé maximálně na dva řádky. Je to téměř vždy duševní výlev o tom, jak autorka blogu důvěřovala určité osobě či osobám a potom ji ty dotyčné (možno i dotyční, ale dotyčné mnohem častěji) zradili. Autorka článku si vždy sype popel na hlavu a vůbec. Tenhle článek opravdu najedete na hodně blozích, i na nižší i na vyšší úrovni. Sice se liší styl (od "TwY kRáWi!!!!! x"/ JzOu Na MnJe ZlÝ!" až po dvou stránové eseje), ale jsou tam.
A protože blogy s nejvyšší návštěvností jsou vždy ty, které odpovídají normám, proč jeden takový článek nepřidat?

Upozornění: Dnes jsem měla opravdu velkou depku. Opravdu velkou. Myslím, že je to vidět.
Jo, a je to myšleno obecně! Nemyslím to nijak osobně...

Ta pratristní situace jihočeských otaku...

6. prosince 2009 v 13:20 | Tenny |  Pár postřehů o manze a anime
Pokud nevíte, co je tristní, tak to znamená smutná. Je to z francouzkého "triste"...

Ti bystřejší asi postřehli, že já a Lali pocházíme z té jižní části naší překrásné zemičky. A to mě právě tak štve. Jak je možné, že v severních Čechách a na Moravě je tolik japanofilů, kdežto tady by člověk pohledal?
Příklad číslo jedna - Na Celorepublikovém Celokonožním srazu jsem byla jediný zástupce jihočeské vlajky. Z každého kraje alespoň 3 lidi, z některých plnooo lidí, hodně lidí ze Slovenska a od nás všeho všudy jeden človíček, ještě navíc já. Tomu tedy říkám extra tristní...