Červenec 2010

Upíři, kam se podíváš...

30. července 2010 v 11:48 | Tenny |  Názory, úvahy a téma týdne
Jak já tyhle krvesající potvory nesnáším! Ale ne, nebojte/nejásejte, tenhle článek není o Stmívání.
Určitě jste si všimli, že poslední dobou jsou tyhle přerostlý netopýři na každém rohu. Obrazně řečeno, samozřejmě. (díky bohu...)
Z odporných nestvůr, kterých se každý bál, se pomalu stávají bytosti vláčené těžkým osudem a nemožnou láskou, které na světle spárklují, místo aby se rozpadali na prah.
Ale to už určitě víte. Knihkupectví je plné knížek typu Vampýrská akademie, Upíří polibky, Pravá krev, Krevní pouta, Linie krve, Akademie evernight a tak dále. A tento osud stihl i mangy - vždyť mezi nejoblíbenější shoujo patří Vampire Knight a na mangafoxu se do žebříčků dostávají skvosty typu "My boyfriend is a vampire." I když uznávám, že Zero je pořád víc sexy než Edward. (klasiky typu Hellsing, Vampire Hunter D a novější Blood+ pomíjím, jelikož ty mají úroveň)

Ale ačkoliv jsem na upíry alergická tak, jako ty původní na slunce a česnek, přece jen se ke mě dostaly v podobě, kterou jsem se oblíbila. Je to jako s rajčaty - ačkoliv čerstvá zásadně nejím, zbožňuji kečup a rajskou.
A tyhle tři (dvě knížky a jeden seriál) bych vám chtěla doporučit...

Proč jsem ještě nespáchala sebevraždu...

22. července 2010 v 22:05 | Tenny |  Epizody z mého života
... Ačkoliv mám občas pocit, že bych k tomu měla dobrej důvod?
Ne, neopustil mě kluk, ani se nerozvedli moji rodiče. Drogy stále ještě neberu a v nejbližší době brát nebudu, alkohol mi nechutná a s většinou rodiny celkem vycházím. Nikdo mě nešikanuje a ani nijak jinak neubližuje. (a nejsem ani gothic, ani emo, ale to dávám do závorky, jelikož příznivci těchto směrů budou určitě pokřikovat, že to se sebevraždami nemá nic společného)
To jen abyste nemysleli, že mám podobné důvody jako většina milých teenagerů, které píšou sebedestruktivní články, pláčou a kašlou na celý svět a jiné podobné zajímavosti.
Kdybych řekla, že mi nikdo nerozumí, kecala bych. Ono je to totiž obráceně - bez pomoci nerozumím já. A nemyslím to metaforicky, bohužel tak děsně doslovně, jak jen to jde.

Tsubasa RESERVoir CHRoNiCLE - recenze

16. července 2010 v 21:56 | Tenny |  Recenze
Pozn. : Článek je přednastavený, tudíž na vaše všetečné dotazy odpovím bůhví za jak dlouho... ;)

Znáte CLAMP, hošani? Jestli ano, jsem ráda. Jestli ne... Styďte se, pokud si říkáte otaku! Díla od
CLAMPU jsou nutností - a to nejen kvůli nádherné kresbě a úžasným zápletkám...
Pokud tedy netušíte, o koho se jedná, tak se koukněte třeba sem. Osobitější shrnutí i s charakteritikou jejich děl třeba tady.

Pokud toto dílo ještě neznáte, chtěla bych vám představit úžasnou fantasy o cestování do jiných světů, která patří k výkvětu CLAMPovských děl. Plná romantiky i soubojů, záhad a zamotaná tak solidně, že jsem její konec dodnes nepochopila. (možná to ale bylo tím, že jsem to četla v době, kdy moje angličtina ještě nebyla tak dobrá) Zamotané je to každopádně a ten konec... No mňamózní. A pokud si myslíte, že dokážete předem odhadnout děj... Při čtení Tsubasy si pište, že se vám to nepodaří.
Pokud si necháte Tsubasu ujít, děláte velikou chybu... A pokud jste se rozhodli si ji přečíst, vyhraďte si na to velké množství času. Nejen, že je Tsubasa dlouhá ale paralerně se protíná s mangou XXXHolic. Nemusíte XXXHolic číst, abyste Tsubasu pochopili, ale mohlo by vám uniknout mnoho důležitých souvislostí.

Ale věřte mi, ten čas za to stojí...

Dívka, co ztratila své vzpomínky.
Bojovník, který ztratil svůj domov.
Čaroděj, co ztratil svou naději.
A chlapec, co ztratil svou lásku.
Ti všichni se vydávají na cestu, která možná nemá konce. Protože nic není náhoda. Vše je nevyhnutelné...
Je možné, že když si dostatečně přejeme, budou naše přání splněna, ať už jsou jakkákoli?

Tsubasa Reservoir Chronicle

Chvátám, chvátám! Švábice Lali se hlásí

7. července 2010 v 17:17 | Layla |  L-o mě
Měsíc a půl... MĚSÍC A PŮL! Říkala jsem si, že mé volno zase tak dlouhé není, ale když koukám, kdy jsem napsala naposledy článek já... Musím se stydět. Ještě větší škoda je, že to nijak neodčiním, jelikož jedu k Tenny asi za hodinu(ale to ona vás ž stihla informovat). Ale odškodnit bych vás nějak měla, to je pravda. Tak vám aspoň sdělím, co jsem to vlastně za dobu mé neaktivity dělala.

Moje neaktivita...začala už před půl rokem, někdy kolem Vánoc. A proč? Hehe. Tenkrát jsem totiž na Tenny vybalila jednu zajímavou informaci, a to že na manga.cz se objevila skvělá novina: Vějíř(taková ta knížečka plná mang od čaských autorů) přijímá nové příspěvky a nezáleží na tom, jestli umí dotyčný kreslit profesionálně. Tak jsme daly hlavy dohromady a vymyslely(teda spíš Tenny vymyslela) několik možných variant. Já vybrala, kterou zvěčním a začala makačka.
Náčrtky, realizace, obkreslování, vybarvování, obtahování fixem a tuší, skenování, zjišťování textu(to byl oříšek, když Tenny nemohla k mailu a všechno mi diktovala. Když jsem se ptala na detaily, odpověděla mi na něco úplně jiného), zadávání textu, dodělávání bublin, ceková dodělávka. Je toho dost, co? Nejhorší je, že nakonec jsme se mohly i s naším veledílem jít zahrabat a to z několika důvodů: Já idiot přehlédla datum odvzdávání a naprosto v klidu jim to poslala o měsíc později. Taky jsem blbě pochopila pojem spadávka a tak(prostě rozvržení pro tisk je úplně blbě). Nakonec se s tím můžeme pochlubit jenom tady vám a i tak se za to stydim.

Přidám tedy až se vrátím(už opravdu nestíhám) a slibuju(to bych neměla), že se budu snažit přidávat víc článků...stejně článků jako Tenny.

Horko, nezralé třešně, knihy o vášnivých pánech hor... No přece prázdniny!

4. července 2010 v 19:28 | Tenny |  Epizody z mého života
Dneska mám konečně přístup k počítači díky bráchově notebooku (vyhandlovala jsem ho za 7. díl Harryho Pottera) a tak jsem se rozhodla trochu vám poreferovat o aktuálním dění. Jako každé prázdniny, nejsem doma. Minulý týden jsem sice doma byla, zato jsem ho trávila hodinami v hyberbarické komoře. (něco jako menší ponorka pro nemocné) Zato dnes sedím o babiččina stolu na chatě v Katovicích (ne, ne to polské město, nýbrž vesnice u Strakonic) a dělám... No, různé věci.