Horko, nezralé třešně, knihy o vášnivých pánech hor... No přece prázdniny!

4. července 2010 v 19:28 | Tenny |  Epizody z mého života
Dneska mám konečně přístup k počítači díky bráchově notebooku (vyhandlovala jsem ho za 7. díl Harryho Pottera) a tak jsem se rozhodla trochu vám poreferovat o aktuálním dění. Jako každé prázdniny, nejsem doma. Minulý týden jsem sice doma byla, zato jsem ho trávila hodinami v hyberbarické komoře. (něco jako menší ponorka pro nemocné) Zato dnes sedím o babiččina stolu na chatě v Katovicích (ne, ne to polské město, nýbrž vesnice u Strakonic) a dělám... No, různé věci.



Přijeli jsme opravovat plot, já se toho naštěstí nemusím zúčastnit. Stejně bych byla prd platná. Horko je k nevydržení, každý den chodíme k řece (bohužel, koupat se nemůžu kvůli dámským měsíčním záležitostem) a já čtu a čtu a čtu. Cpu se hráškem a nezralými třešněmi (které jsou ještě navíc dost červivé) a vůbec, žiju v nezvyklém tichu. Nevím, jestli se mi zase zhoršil sluch, nebo jestli je to tím, že už jsem si zvykla na naslouchátka, každopádně mi přijde všechno nezvykle tiché. Každopádně, díky bohu za ty naslouchátka - můžu už konečně vést normální konverzaci.
Strejda má nového psa, jmenuje se Tezz. Je to rozpustilé štěně bígla. Když mi poklidně leží u nohou, rozplývám se nad její roztomilostí, když pobíhá, ničí babičce kytky (zlomila krásnou oranžovou cynii) a rve pet flašku, posílám jí do horoucích pekel a ještě do jiných míst.
Jako každé léto začínám luštit křížovky, protože u babičky se toho moc dělat nedá. Marně si lámu hlavu na názvem přímého úderu v boxu, či hvězdným veleobrem v souhvězdí štíra. Když neluštím, čtu si. Ať už Harŕyho Pottera, Zeměplochu (už potřetí čtu díl s názvem Sekáč) nebo maminčinu sladkobolnou romanci s názvem Pán Hor. Na to, že to má asi pět dílů...
Trochu přiblížím děj - hlavní hrdinka se jmenuje Eugénie Christina a je to počestná, nevinná dívka, která je čerstvě zasnoubena s Robertem de Révingny. Nemiluje ho, má há ráda jako vlastního bratra, ovšem považuje tuto náklonost za vášnivou lásku. (hlavní hrdinky jsou vždycky naivní). Její život se náhle změní, když potkává tajemného Edmonda. Tento muž je starší než Robert, má ďábelské černé uhrančivé oči a žije v zapadlém hradě v horách. Šíří se o něm pověsti, že je upír, vrah a kdesi cosi. Jak my čtenářky ovšem víme, je ve skutečnosti velmi charakterní a pod taktovkou Eugénie se z něj stává téměř beránek. Jak už to bývá, ti dva se shodou okolností do sebe zamilují a... Dál už jsem to nedočetla. Při popisech vášnivých polibků a objetí, z nichž se tajil dech jsem zatoužila po troše cynismu. Okamžitě jsem si v hlavě vytvořila svou verzi tohoto červeno-knihového románu.
Abych vám dala nástin - hlavní hrdinka se nejmenuje Eugénie, protože to je pěkně pitomé jméno, ještě jsem ovšem nevymyslela, jak by se mohla jmenovat. Tato slečna si má vzít jednoho bohatého barona, ovšem o tento svazek příliš nestojí, protože se o něm proslýchá, že má zálibu v sadomaschitických choutkách. Pokusí se o útěk a ztratí se v horách. Tam potká záhadného vládce hor, o němž se traduje mnoho strašlivých historek. Z tohoto muže se vyklube celkem obyčejný flegmatický chlapík, jemuž je všechno jedno a chodí jako ve snách. Drahou slečnu ubytuje, a ... Vůbec nic jí neudělá. Tento muž je sice nešťastně zamilovaný, ovšem určitě ne do ní. Aféra se trochu osvětlí, když slečna odhalí, co se mu nedávno stalo - jeho snoubenka si ho odmítla vzít kvůli jejímu románku s námořním důstojníkem. Vládce hor se jí pokusí unést, bohužel, s tím snoubenka počítala a podstrčila mu svou příbuznou. (o jejím osudu se povídačka dále nezmiňuje)
Slečna si myslí, že Vládce hor stále miluje svou snoubenku, ale pak potkává mladíka, který se velmi neomaleně pokouší dostat do hradu za Vládcobvi nepřítomnosti. Na to už má i vymyšlenou scénu:
Kdosi prudce zabušil na vrata. Chvíli čekala, doufajíc, že někdo dojde osobě u vrat otevřít. Nestalo se tak. Došlo jí, že ji nechal v hradě samotnou a že to bude ona, kdo bude muset přijmout nečekaného návštěvníka. Dotyčný znovu zabouchal, očividně byl netrpělivý.
Z opatrnosti otevřela okno, které vězelo pod nánosem sněhu. Tiše zaškřípalo a ona mohla vyhlédnout na zcelá bílé nádvoří. Těsně u vrat stál mladý muž. Nemohl být o moc straší než ona. Měl plavé vlasy a podle oblečení rozhodně nevypadl na otrhance, spíše na nějakého váženého člověka.
"Co potřebujete?" vzkřikla. "Pán hradu není doma!"¨
Otočil k ní hlavu, v obličeji úplně popelavý. Dívka si teprve teď uvědomila, že je velmi spoře oděná.
" No to snad není pravda! On si zve na hrad děvky?!" vyprskl mladík v odpověď.
"No dovolte! A kdo jste vy, že sem lezete v tak nemožnou hodinu a navíc neohlášen!"
"Proč bych to měl vykládat nějaké poběhlici? Stejně za chvíli přijde a vyhodí vás z postele!"
"Já nejsem žádná děvka, jsem jeho čestný host" rozčílila se dívka.
"Jo, to vykládejte holubům, dámo!" odsekl jí na to.
"Hulváte!"
"Jen říkám pravdu... Nesnáším takový kurvy jako jste vy, co k někomu vlezou do postele a ještě za to berou prachy!" zvolal.
To jí nehorázně rozčílilo. Jak se vůbec opovažuje? Pocítila nutkání seběhnout ze schodům, otevřít bránu a pořádně ho nakoupnout do míst, kdo měl svoje nejcenější nádobíčko. Naštěstí tomu, aby slovní spor přerostl v bitku, zabránil příchod muže, o kterém se doteď mluvilo.
Přicválal na černém, bujném oři, kterému sněhové závěje nědělali sebemenší problém. Ses´kočil a vydal se k bráně. Teprve v tom okamžiku si se svojí typickou zmateností všimnul té prapodivné scény. Dívka oděná pouze v noční košilce se vykláněla z okna a hrozila mladíkovi dole, jenž stál u vrat a právě ji častoval velmi šťavnatými výrazy, jenž nezaslouží být zveřejněny.
"He?" vydal ze sebe.
Oba na něj začali křičet v tu samou chvíli.
"Tenhle hulvát sem přišel a když jsem se ho zeptala, co chce, začal mě urážet a tvrdit že sem děvka! Požaduji, abys ho okamžitě vyhodil!"
"Jak si to představuješ, zvát si do postele nějaký děvky, zatímco jsem pryč! Tahle mě navíc ani nechtěla pustit do hradu! Okamžitě ji vyhoď!"
Toto unisono znějící zdělení ovšem Pána Hor nijak nevzrušilo. Tiše si odkašlal a pak prohlásil:
"Slečno Christino de Charmant (vypůjčila jsem si jméno z knihy), představuji vám svého ... hm... spolubydlícího, Petera Oubraye. Petere, představuji ti slečnu Christinu de Charmant, které jsem dočasně poskytnul útočistě před jejím snoubencem. Je to naprosto počestná žena."
Nastala tíživá chvíle ticha. Pak promluvila Christina: "Oubray? Není to náhodou jméno vaší bývalé snoubenky?"
Místo pána Hor jí odpověděl Peter. "No ano, jsem její mladší bratr."
"A proč tu jste?" podivila se.
Peter, očividně ještě nakvašený kvůli jejích předchozí roztržce, odseknul: "Strávil jsem tu už dva měsíce převlečný za ženskou, tak proč bych tu sakra, nemohl být i teď ? A vůbec, do toho vám nic není."
V tu chvíli Christině došlo, kdo byla ta záhadná příbuzná bývalé snoubenky a proč o ní nebyla v povídačce ani zmínka. A když Peter obdařil Pána Hor sentimentálním pohledem, který doufala, že se na jejím obličeji nikdy neobjeví, pochopila další věc. Konkétně kvůli komu chodí ten pomatený Pán Hor jako v mátohách. Příliš jí to neznechutilo - naopak. V hlavě se jí začal rodit geniální plán...

Hm... trochu jsem se rozepsala, co? No, ta knížka nebyla ani zpoloviny tak zajímavá jako můj geniálnáí, při čtení vymyšlený úryvek. (pokračovaní nebude... :P )
A jinak? Nečekejte ode mě hodně dlouho žádný článek. Brácha chodí do práce a k notebooku nebude přístup... Tudíž se budete muset obejít bez mé briskné přítomnosti. (ale možná něco napíše Lali, bůh ví... I když ve středu za mnou jede na chalupu :D )

No nic, zdraví vás prázdninová Tenny! ;)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 matanov matanov | Web | 4. července 2010 v 19:50 | Reagovat

Myslím, že bys svoji verzi Pána hor měla rozvést do knížky, byl by to trhák :-D (zamlouvám si jeden výtisk :D)

Jó, to byly časy, kdy jsem trávila prázdniny u babičky, pryč z Prahy.. Teď sotva vystrčím čumák z bytu (je moc vedro...), ale nestěžuju si... :-)

2 sissi.weasly sissi.weasly | Web | 4. července 2010 v 19:54 | Reagovat

hele?co urážíš harryho?já zrovna taky čtu sedmičku,nechci těch urážek a zalez do nory.... :-D

3 Tenny Tenny | Web | 5. července 2010 v 16:54 | Reagovat

[1]: Taky si myslim, ale mamka prohlásila, ať neurážim její knihy a jdu se zahrabat. :D

[2]: Ehm? Jediná knížka, kterou v tomto textu urážim, je Pán Hor, ne Harry Potter. :P

4 "Já jsem tady Vzduch!" "Já jsem tady Vzduch!" | Web | 5. července 2010 v 17:46 | Reagovat

Páni, ty jsi snad geniální, nebo co...
Z takový nanicovatý knížky vymyslet tak naprosto totálně geniální...whuáááh!

[1]: já chci taky jeden výtisk..!!

[3]: zahrabat? mohla bych ti zahrabat matku? (nic proti ní,a le takovej HEZKEJ úryvek a že prej uráží její knížky...)

5 Liliana Liliana | E-mail | Web | 8. července 2010 v 9:14 | Reagovat

skus to dat na papier :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama