Srpen 2010

Život není jako bonboniéra

29. srpna 2010 v 18:03 | Tenny |  Epizody z mého života
Znáte ten citát: "Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš." ? Já na něj na různých blozích narážela tak často, až jsem na něj začala být silně alergická. (i když je to pořád lepší než citát: "Narodil ses jako originál, neumírej jako kopie", který se paradoxně dost často nachází na blozích se zkopírovaným obsahem)
Jedna kamarádka mi z mého pohledu poněkud ponižujícím způsobem sdělila, že to je přece "z Forresta Gumpa". (a dodala pohled ve stylu Ty to nevíš? No to je tedy...) Fajn, toho filmu jsem viděla jen kus a mému srdci to nijak nevadí.
A stejně, ten citát je kravina. Víte proč? Protože každá pitomá bonboniéra má na zadním obalu napsáno, jaké druhy čokolády obsahuje a my se tedy klidně můžeme vyhnout kávové příchuti, protože ta má hnědý obal. Je na nás, jestli to risknem, nebo zasvětíme pár sekund života kontrolováním, zda je modrý obal opravdu mléčná čokoláda a ne nugát. Život žádnej návod nemá. A ani zadní obal. A ještě jedna věc - narozdíl od bonboniéry, život rozhodně není sladkej...

V zajetí techniky

18. srpna 2010 v 20:26 | Tenny |  Epizody z mého života
Alias další zápisky z deníky dívky, která jak by vypadla z jednoho dílo Doktora House...

Cítíte se někdy v zajetí techniky? Třeba když vás sledují neúprosné kamery, nebo vás vaše GPS naviguje na jakousi lesní cestu, kam byste nešli ani pěšky? Já jsem se tak cítila včera. Asi tak stonásobně.
Ale vemme to raději od začátku...

Anime, jó anime, zděšení nás nemine

6. srpna 2010 v 20:12 | Tenny |  Pár postřehů o manze a anime
Hm... Občas mám opravdu chuť napsat ultrakraťoulinký článek... Ale vzhledem k tomu, že se stejně vždycky rozepíšu, tak na tom nezáleží.
Když jsem minulý týden viděla anketu, mé nemyslící já okamžitě máčklo na "anime", nejspíše puzeno vnitřním smyslem pravověrného otaku. Když jsem o tom dodatečně přemýšlela, došlo mi, jaká je to blbost - místo inteligentích, zamyšlujících se článků budeme zaplaveni skvosty typu: "Anime jsou takový kreslený seriály od japončíků, já už musim letět, čau!" či "AnImE jE pLoStĚ ÚÚÚÚÚÚÚžA A KAWAIIIII!"  a tak dále...
No, samozřejmě, nemýlila jsem se.

Tak, ale abych přestala plkat a konečně uspokojila trpělivé hledače článků na téma týdne, které mají alespoň hlavu a patu...
(mimochodem, pokud nevíte, co je to anime, tady se to nedozvíte a já doporučuji použít strejdu Gůgla)

O spadlé hvězdě a dočasném mrzákovi

2. srpna 2010 v 19:38 | Layla |  Informace o nás
Tak co, jak si užíváte prázdniny? Já už se pomalu začínám připravovat, až se nás angličtinářka nebo jiná učitelka zeptá, co jsme dělali o prázdninách. Ten výčet by byl opravdu rozsáhlý a to je teprve polovina za námi. Je poměrně podivuhodné, že Tenny se domů dostane jednou za několik týdnů a stejně napíše víc článků než já. I když tentokrát si az to můžu sama. Mám už jen týden, než odjedu na dovolenou do Adršpach. Šetřila jsem si, že tenhle týden pojedu do města nakoupit látky a začít s cosplayem na CKS. To určitě. Před deseti dny jsme doma grilovali, opožděně oslavovali mamky a moje narozeniny a jako naschvál, jsem spadla ze schodu a natrhla si vazy na noze. Nejen, že to bolí jako p****, ale z postele jsem se doteď nemohla hnout. Nakonec jsem se odvážila přes schody do obýváku a sem na počítač až teď.
(perex)