K čemu jsem dospěla? Možná jsem dospělá...

1. listopadu 2010 v 18:36 | Tenny |  Názory, úvahy a téma týdne
Pamatuji si na jednu hru, kterou jsme kdysi hráli na výtvarném kroužku. Měli jsme obrovské papíry, každý jeden. Na ten papír jsme napsali to, co nás právě napadlo a poslali to dál...
Bylo to zvláštní. Vzpomínám na to s nádechem mírné nostalgie. Já tam totiž byla nejstarší, většina osazenstva byli děti od druhé do páté třídy.
Na jednom z papírů, který se mi dostal pod ruku, stálo: Přemýšlím, jestli bude zítra hezky. Další věta byla napsána chlapeckou rukou a stálo tam: A k čemu si dospěla? Najednou mi to vytanulo v mysli. Jak navázat. V téhle hře nezáleželo na tom, jestli to dávalo smysl a tak jsem tam napsala - "Že už jsem dospělá..." Ta hloupá slovní hříčka mě fascinovala. A fascinuje mě dodnes, možná proto si ji i po té době pamatuji.

Co je to vlastně být dospělý? Většina lidí si pod tím představuje dosáhnout "legálního" věku 18 let. Alev některých zemí je hranice dospělosti 19, jinde 21, je to různé... To jen dokazuje, že nikdo vlastně přesně neví, kdy doopravdy dospíváme.
Myslím, že je to dáno okolnostmi. Pokud dítě vytrhnete z naivního dětsví a postavíte ho tváří v tvář kruté dospělé realitě, brzy se přizpůsobí. Děti, které se musí postarat sami o sebe, protože jejich rodiče to nedokáží, nebo tu nejsou, ty dospívají během okamžiku. někdy se i musí postarat o mladší sourozence. To už pak nejsou děti, ale malí dospělí. Už si nemůžou hrát.
Druhou skupinou jsou pak jedináčci s vzdělanými a úspěšnými rodiči. Chovají se k dítěti jako k dospělému, neposílají ho mezi děti, ale mezi jiné dospělé, míst pohádek jim kupují encyklopedie... To je jiná dospělost než ta z nutnosti. To je ta ... druhá dospělost. Nevím jak vám, ale mě prostě vadí, když mi 14 kluk vyká. ( a vyká všem, vůbec se vyjadřuje kultivovaně, píše články na téma volby, ekologie a zdraví, apod...) To je... prostě divné.

Jsem já dospělá? Podle zákona ne. To se stane až za dva roky a já si nějak nejsem jistá. To se najednou ráno o mých osmnáctinách probudím a budu dospělá? To je samozřejmě hloupost, pokud věřím tezi, kterou jsem zmiňovala výše. Ale trochu se bojím. Co když mě budou považovat za dospělou a já se tak ještě nebudu cítit?
Popravdě, jsem ráda, že mi ještě není osmnáct. V poslední době k nám chodí plno dopisů z magistrátu, které se mě týkají, neustále musím na různá vyšetření a nějak se citím jistější, když tam se mnou jsou rodiče. Nemusím se o to starat, oni to zařídí.

I když to jsem spíš v menšině. Většina puberťáků chce být už už dospělá a ve svých 15, 16, 17 se za dospělé považují. Musím se tomu smát, protože ti, co nejvíc křičí, že už dospělí jsou, se často právě chovají nejvíc dětinsky.

Nevím jak vy, ale já bych nejraději zůstala dítětěm co nejdéle... Je to totiž větší legrace a míň starostí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Terulí Terulí | Web | 1. listopadu 2010 v 18:42 | Reagovat

to A k čemu si dospěla? "Že už jsem dospělá..." je upe jak z nake basne :)

2 Rikkinka Rikkinka | E-mail | Web | 1. listopadu 2010 v 18:46 | Reagovat

Pěkné,píšeš rozumě

3 tv-music-isdrug tv-music-isdrug | Web | 1. listopadu 2010 v 18:51 | Reagovat

Aspoň, že máš rozum, také bych chtěla být dítětem věčně ;)

4 Yone Yone | Web | 1. listopadu 2010 v 19:12 | Reagovat

Mě plnoletost čeká ze necelého čtvrt roka. A ta představa mě děsí...
Popravdě- co se týče mně, nějak si nejsem jistá, zda jsem dospělá, nebo dítě. Já prostě... chi být dítě, ale i děti i puberťáci i dospělí se chovají jinak než já. Třeba většině mým spolužákům přijde, že jsem dospělá, protože nejsem uječená puberťačka a v jejich přítomnosti se chovám vážně. A moji přátelé... ty mě jako dospělou neberou, ale ani jako dítě ne.
je to divé takhle přímo nezapadat do kategorie... asi budu už navěky ve škatulce "dospívající" protože dost pochybuju, že se někdy budu chovat dospěle. ix dé...

Hah... promiň, mluvím o sobě. To bych možná spíš komentáře mohla taky napsat článek na tohle téma. ^_^

5 Hráblík=) Hráblík=) | Web | 1. listopadu 2010 v 19:28 | Reagovat

Máš pravdu, ti co nejvíce křičí jak jsou dospělí, že nejsou děti, se tak nejvíce chovají.
Myslím, že se nemusíš bát, okolí tě hned po 18-ti nebude považovat za dospělou, podle mně počká až jak se zachováš, z toho si pak řeknou že jsi buď dospěla a nebo, že ještě chvíli počkáš ;)
Každému se to ale jednou satne, teda aspoň já si to myslím

6 nettiex nettiex | 1. listopadu 2010 v 21:49 | Reagovat

Plnoletost mě čeká v polovině ledna. No a?

Já byla v tomhle vždycky... lehce jiná. Osmnáctky a dospělosti jsem se vždycky spíš bála. Nechtěla jsem problémy, nechtěla jsem se muset starat sama o sebe. Nechtěla jsem zodpovědnost. Strašně jsem se bála světa - protože z toho, co jsem kolem sebe (a nejen tam) viděla, jsem chápala, že to nebude žádný med. V děství občas nebyl - a co teprve pak?
Dospělost? Žádná svoboda. Naopak, okovy. Nikdo už není povinen se o vás starat... no, možná to vidím až moc černě, ale nemůžu si pomoct.
Dětičky, které prohlašovaly "až mi bude osmnáct, to už mi nikdo nebude nic rozkazovat, počkejte!" mi vždycky přišly strašně směšné. Co ti nebude rozkazovat? Pořád budeš bydlet pod jejich střechou, studovat za jejich peníze, budou tě prostě živit... tak jakápak samostatnost? Jen iluze rozmazlenců, tak nějak.

Já otázku "kdy je člověk dospělý" vůbec neřeším. Člověk dospěje, když musí. Nebo, když má štěstí - prostě s věkem. Nejde jen tak říct "on je - je mu 18 - a on není - je mu teprv 15".
A proč vlastně chtít? Pro pocit pýchy a hrdosti nad sebou samým?
To dospělost není. Dospělost je zodpovědnost... a... skutečně ji chcete? Nebojíte se?
Nejlepší je být dítětem co možná nejdéle. O nic nepřijdete, protože problémů si ještě užijete až až...   Aspoň myslím, že nakonec stejně člověk přijde na to, že je dospělý... až když ho nic takového zajímat nebude. Protože bude mít prostě jiné starosti než se nad tím rozplývat a složitě to řešit.

7 Vody Vody | 3. listopadu 2010 v 19:51 | Reagovat

v 18ti už tě přestane bavit chlastat pže ti poldové nebudou moct nic :-D

8 Viky Viky | 4. listopadu 2010 v 19:59 | Reagovat

[7]: Dobře, Vody:D

9 Vody Vody | 5. listopadu 2010 v 9:20 | Reagovat

a ještě můžeš jít do vězení, ale neboj to uhrajem na nedostatečnou rozumovou a mravní vyspělost ^^

10 agrrr agrrr | Web | 7. listopadu 2010 v 21:01 | Reagovat

Dospělí jsem tehdy, dospějeme-li k názoru, že dospělí být nechceme. Já chci být dítětem....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama