Jak se ten rok (ne)vyvedl

31. prosince 2010 v 23:54 | Tenny |  Epizody z mého života
Většinou na konci roku vzpomínáme, co všechno pěkného se nám stalo a jak jsme si to užili. a jak byl tenhle rok skvělej a škoda že končí.
Já jsem si zavedla v duchu takový zvyk, že jsme všechny roky nějak pojmenovala. Rok malérů, rok skvělých prázdnin, rok nový školy a podobně. Ale všechny ty názvy jsem tak nějak zapomněla. Jediný, co si vybavuju, je rok extrémů. Už ani nevím, co to bylo za číslo, ale pamatuji se, že to bylo proto, že toho roku byla strašná vedra i nejvíc sněhu za bůhví kolik let.

Jak bych tedy nazvala rok 2010? Nazvala bych ho rokem změn.

Jasně, každý rok se něco změní. Ale tenhle rok to bylo jiné - změnilo se toho tolik, že mi z toho jde hlava kolem.

- dostala jsem nový mobil, speciálně pro poslech hudby
- chodila jsem do tanečních a naučila se tancovat
- poprvé jsem na sobě měla víc jak hodinu boty v podpatcích
- z Tinky se vyloupla otaku
- u mé sestřenice se dokázala celiakie
- objevila jsem čajový ateliér
- náš blog byl přijat do autorského klubu
- poprvé jsem navštívila něcí maturák
- můj brácha odmaturoval a odstěhoval se na kolej do Prahy a teď studuje na vysoké
- ostříhala jsem si vlasy
- založila jsem oficiální skupinu jihočeských otaku
- ze dne na den jsem přestala slyšet
- strávila jsem 2 a půl měsíce v nemocnici
- 40 infuzí, 18 hyperbarických komor
- začala jsem nosit naslouchátka
- získala jsem kartu ZTP a stává se ze mě tělesně postižená
- poprvé na gymnáziu jsem měla na vysvědčení samé jedničky
- poprvé jsem ve škole chyběla déle jak dva týdny
- přestala jsem sportovat
- začala jsem trpět depresemi
- začala jsem chodit k psycholožce
- začala jsem jíst prášky třikrát denně
- začala jsem chodit spát ve dvanáct, ačkoliv dříve jsem byla zvyklá chodit spát v deset
- lali se mnou poprvé jela na celokonožák
- napsala jsem další kapitolu VPS, kdy to konečně dokončím vážně netuším
- zavedla jsem si pravidlo minimálně 5 článků za měsíc
- náš blog prošel očistcem
- objevila jsem hromadu skvělých mang, které stojí za to
- můj brácha mě začal mít radši a začali jsme spolu probírat náš milostný život
- pořídíla jsem si komiksového spidermana, svojí první yaoi mangu i plno nových mang v češtině
- začala jsem nosit pantofle
- začala jsem se pravidelně fénovat
- začala jsem se chovat ještě hůř než předtím
- začala jsem ve škole používat Scholu
- začala jsem navštěvovat kurzy odezírání a léčitelku
- přestala jsem používat telefon k volání
- vylepila jsem si na zeď nové plakáty
- pořídila jsem si novou tašku do školy i peněženku
- koupila jsem si originální cédečka některých mých oblíbených interpretů
- začala jsem nesnášet upíry
- začala jsem nesnášet facebook
- přestala jsem navštěvovat léřitelku
- smířila jsem se s mým postižením
- uspořádala jsem první sraz jihočeských otaku
- naše třídní otěhotněla
- rozhodla jsem se, co budu studovat
- neobjevila jsem smysl života, vesmíru a vůbec

Některé věci se změnili hodně, jiné jsou spíše drobnosti. ale změny, ty nejsou špatné nebo dobré. Jsou to prostě změny. A až na nás záleží, co s nimi uděláme.

Přijde mi jako strašná ironie to, co se tenhle rok stalo. Jsem si jistá, že kdybyste mi to řekli přesně před rokem, vysmála bych se vám do obličeje. Ale tak nějak mi přijde, že jsem dospěla. jsem sice náladovější, ale na druhou stranu... Vždycky mi tak trochu vadilo, jak mě ve všech debatách utnuli - "A co se stalo tobě? Nic! Ty nevíš nic o utrpení, o samotě, o tom, jaké je to citít se úplně na dně!"
Tak teď už to vím. Tenhle rok jsem si prošla peklem. Alespoń to bylo peklo pro mě. Ale srovnala jsem si priority.
Víte, když se váš život otočí naruby, nemůžete to překonat. Můžete se s tím maximálně smířit. a to já udělala. Už jsem zase ta otravná Tenny, ne ta uplakaná a vyděšená holka ležící na posteli, která má v ruce zaseklou infuzi.

Rok 2010 toho hodně přinesl, ale ještě více vzal. Umřelo hodně lidí, o kterých jsem si myslela, že tu budou ještě dlouho. Pan profesor Cepák, kterého když jsem v tělocvičně viděla naposledy, nenapadlo mě, že ho už nikdy neuvidím. Mámina kamarádka Eva, která umřela při autonehodě.

Doufám, že ten rok 2011 bude lepší. Veselejší, bez tolika bolesti, smutku a slz, jako byl tenhle. I když v něm bylo i hodně radosti, stále tu zůstává jakási hořkost nad tím, co se stalo.
Asi bych váhala, kdybyste mi nabídli vrátit čas. Vrátit všechno to dobré! Ale i na tom zlé je něco dobrého. A to, co jsem zažila, obohatilo můj život směry, které jsem neočekávála.
Tak už to prostě je. takový je život... Ale horoskop říká, že příští rok je pro mě příznivý. Snad má pravdu!

A nějaká předsevzetí?
- srovnám se se školou a přestanu tolik chybět
- trochu zhubnu
- přestanu být tolik náladová
- přestanu se bát svých snů
- vrátím se ke kytaře
- nenechám tu nemoc ovlivňovat můj život
a hlavně... Budu se snažit být šťastná!

Ať je váš nový rok lepší, než tenhle. Tohle je přece nový začátek, tam za tím špatným necháme tlustou čáru a hodíme to za hlavu, ne?

Mám vás ráda.
Tenny
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jasmína Jasmína | Web | 1. ledna 2011 v 0:14 | Reagovat

Šťastná budeš..!! Šťastný nový rok...!!

2 Tinka Tinka | 1. ledna 2011 v 0:49 | Reagovat

Ano, ať je rok 2011 lepší než ten, který odchází! :) A mimochodem, nejsem otaku. Možná už, ale nejsem. Občas čtu Naruta, ale jinak je to dost dlouho, co jsem četla mangu. Ne, že bych snad na ni zanevřela, ale knížky jsou holt lepší. To já jen tak pro jistotu ^^.
A k poslednímu bodu tvého výčtu událostí roku 2010, co 42? :-D Že bychom konečně obě četly něco, cos mi nedoporučila? :D (může za to Artemis ;D)

3 Tenny Tenny | Web | 1. ledna 2011 v 1:14 | Reagovat

[2]: Hele, jednou si v seznamu jihočeských otaku, takže pro mě seš otaku jo brno. :D
Jinak teď jsem zrovna dočetla druhej díl Artemise (operace Arktida), ale Stopařova průvodce po galaxii jsem četla už asi před třemi, čtyřmi lety, jen mi tak nějak přišlo vhodné to přidat. xD
Teď zrovna čtu Nevídané Akademiky a bohužel, to je poslední knížka, co jsem dostala k Vánocům a ještě jsem jí nepřečetla. :D

4 Tinka Tinka | 1. ledna 2011 v 13:10 | Reagovat

[3]: ^^" Sakra, teď si mě dostala :D
Jak se ti to líbilo? :) Mimochodem, trojka je lepší xP Ale s tím Artemisem jsem to myslela trochu jinak. On totiž Colfer napsal A ještě něco, šestý díl jisté knižní série svého jistého přítele, který to už jaksi udělat nemohl...
Na Nevídané akademiky se už těším, až to knihovna nakoupí, protože já jsem dostala k Vánocům knížky spíš naučného charakteru. Ne, že by se mi třeba takové Dějiny Japonska nelíbily, ale moc humoru tam není xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama