L-o mě

Novinky a nějaká ta reklama

1. března 2011 v 17:50 | Layla
Půl roku sem, půl tam, ale jsem zase zpět. A hodlám vše uvést na pravou míru. Říkáte si asi, co to tu vyvádíme? Jednoduše nám šiblo, ale to není žádná novina. Pro zvědavce, můžu vám ten půlrok klidně i zdefinovat, ale bude to stručné. Já taky nic víc, než stručně nic neumi. Někdy to je výhoda, ale tady...
Když se tak podívám zpátky, zjistím, že naposledy jsem psala recenzi na Království koček. No to je teda pěkně dávno. Od té doby jsem se zúčastnila prvního srazu Jihotaku(skupina pro otaku z Jižních čech), z kterého si pamatuji velice pěkné chvíle. Tato zmínka je velice příhodná, když vlastně teď v neděli budeme pořádat druhý a už se opravdu těším. Taky proto, že to budu pořádat skoro celý já, ale to je vedlejší.
Následovně v prosinci jsem si užila parádní adrenalin během floorballového turnaje. Řeknu vám, já se tak bála. Na každém zápase se mi třásly nohy, že jsem mysleala, že tam padnu, ale vydržela jsem to. A stálo to za to. Sice jsme tentokrát za první místo nedostaly pohár, ale jenom nějaký namalovaný na diplomu, ale pocit zůstal a dodal tolik potřebné sebevědomí. Díky tomu jsem taky pak k Vánocům dostala vlastní floorballku, takže už nemusím hrat s těmi školními krámy.
Vánoce, Nový rok....Konec prvního pololetí mohl být lepší... A konečně minulý týden jsem byla na maturitním plese mé sestřenky. Vůbec jsem tam nechtěla, několikrát mi předtím ruply nervy, ale nakonec se mi to líbilo. Ještěže mě tam sestřenka a kamarádka držely nad vodou.
Tak a už jsme zase v realitě. Podoba blogu tak, jak to vidíte nyní, je pouze provizorní. Až se mi spraví mamky počítač se skenerem(zde mám pouze takový ten dokumentový), pak se můžete těšit. Původně to mělo být laděno pohádkově, ale nakonec se asi budete koukat na chrliče s harpijemi (pro pány specielně nahoře bez).
V budoucnu bych tu chtěla mít takovou komiksáckou základnu pro mou tvorbu. Aktuálně pracuji na reinkarnaci starých nápadů. Můžete se těšit na steampunkového za každých okolností dokonalého hrdinu, kterého jsme s Tenny vymyslely v rámci úkolu na francouzštinu. Od té doby prošel jistými úpravami a značně jsem se inspirovala stylem slečny jménem humon z DA. Snad se vám tento stripový komiks bude líbit.
Časem bych chtěla podobně zvěčnit i příběh, který aktuálně hraji na serveru Aragorn.cz. Snad se najde i čas přivést k životu Neskutečnou Tenyu (komiks, který jsme s Tenny tvořily v tercii), příběh závislačky na kávě přenesené do jiné dimenze něšťastnou náhodou a také můj další nápad pro úkol z francouzštiny o tom, jak si žijí krávy(aneb čím barevnější, tím slavnější). Tu poslední zmínku si nijak nevykládejte. Prostě jsme měli udělat komiks na téma rasismus a já vymyslela příběh o komunitě dobytka, kde na vrcholku je ta kráva, která je svou barvou zastoupena nejméně(Milka). Porovnejte to s lidmi. Běloši se v historii většinou chovali nadřazeně nehledě na to, že tvoří nejmenší část populace naší planety.
To bylo něco k zamyšlení a nyní ke slibované reklamě. Mám dva favority, co se týče vtipných komiksů na DA. Výše zmíněnou humon, která má tak úžasné příběhy. Zbožňuju Love and Tentacles nebo komiksy o Nielsovi. A vy budete taky. Hlavně milovníci genderbender a odobných komiksů, které narážejí s vtipem na lásku bez rozdílu na pohlaví.
A pro obdivovatele němých stripů s vtipem, nebo komiksů ze života doporučuju matku a tvůrkyni komiksů z povolání SilentReaper. Stupid Fox je geniální a její příhody jakbysmet. Tak si to užijte.

Chvátám, chvátám! Švábice Lali se hlásí

7. července 2010 v 17:17 | Layla
Měsíc a půl... MĚSÍC A PŮL! Říkala jsem si, že mé volno zase tak dlouhé není, ale když koukám, kdy jsem napsala naposledy článek já... Musím se stydět. Ještě větší škoda je, že to nijak neodčiním, jelikož jedu k Tenny asi za hodinu(ale to ona vás ž stihla informovat). Ale odškodnit bych vás nějak měla, to je pravda. Tak vám aspoň sdělím, co jsem to vlastně za dobu mé neaktivity dělala.

Moje neaktivita...začala už před půl rokem, někdy kolem Vánoc. A proč? Hehe. Tenkrát jsem totiž na Tenny vybalila jednu zajímavou informaci, a to že na manga.cz se objevila skvělá novina: Vějíř(taková ta knížečka plná mang od čaských autorů) přijímá nové příspěvky a nezáleží na tom, jestli umí dotyčný kreslit profesionálně. Tak jsme daly hlavy dohromady a vymyslely(teda spíš Tenny vymyslela) několik možných variant. Já vybrala, kterou zvěčním a začala makačka.
Náčrtky, realizace, obkreslování, vybarvování, obtahování fixem a tuší, skenování, zjišťování textu(to byl oříšek, když Tenny nemohla k mailu a všechno mi diktovala. Když jsem se ptala na detaily, odpověděla mi na něco úplně jiného), zadávání textu, dodělávání bublin, ceková dodělávka. Je toho dost, co? Nejhorší je, že nakonec jsme se mohly i s naším veledílem jít zahrabat a to z několika důvodů: Já idiot přehlédla datum odvzdávání a naprosto v klidu jim to poslala o měsíc později. Taky jsem blbě pochopila pojem spadávka a tak(prostě rozvržení pro tisk je úplně blbě). Nakonec se s tím můžeme pochlubit jenom tady vám a i tak se za to stydim.

Přidám tedy až se vrátím(už opravdu nestíhám) a slibuju(to bych neměla), že se budu snažit přidávat víc článků...stejně článků jako Tenny.

Aoge, aoge! Aoguzo, aoguzo!

6. května 2010 v 19:07 | Layla
I když to tak nevypadá, snažím se napsat jeden dlouhý článek a tak se zatím ode mne ničeho nedočkáte poměrně dlouho. Přesněji do konce května zběžně budu pracovat na onom článku, pak provedu Tenny tolik slibovano urekonstrukci blogu a pak už jsem jen vaše. Ale když už jsem včera v rámci budějovického Majálesu byla v divaldle, ráda bych vám o tom napsala, přece jenom jsem si to velice užívala a ještě teď mi v hlavě drnčí všemožné hlášky a slůvka v japonštině. Toho jste si mohli povšimnout třeba v nadpisu. Je to věta z druhé části představení, z které jsem naprosto vedle ještě teď. Sice jsem se v divadle moc nenasmála, protože já se všeobecně na takových místech moc nesměju z několika důvodů: lidi by mě okřikovali a já ani oni by jsme neslyšeli, co se děje dál. No ale teď k tomu významu, že? Znamená to....Mávej, mávej! Mávám, mávám! Je pravda, že to nijak nedefinuje článek, ale já to tam dala a nehodlám to přepsat.
Takže kde jsem to vlastně byla? No v Solnici, milánkové. Byla jsem se podívat na vystoupení Malého divadla Kjógenu, které k nám přijelo až z Brna. Moc se mi to líbilo, atmosféra byla úžasná a dozvěděla jsem se pln nového. Třeba jak se herci při vystoupení smějí. Prý to rozesměje obecenstvo jen na poprvé, ale diváci se smáli pokaždé, co se ten zvuk ozval. Škoda, že si nepamatuju, co vlastně říkali, když se něčeho lekli, jinak bych to používala dnes a denně. No co se dá dělat. Snad ale do Budějovic přijedou v budoucnu znova, velice ráda se příjdu podívat a dotáhnu tentokrát i Tenny, která kvůli nemoci nemohla.
Já tu melu, jak to bylo super a ani neřeknu o čem. Ts, ts, ts. Tak tedy pro pořádek: Bylo to tradiční divadlo Nó v podání českých herců. Představení je zaměřeno na vtip a zaujetí diváka a to se jim naprosto povedlo. Nechcete přijet ještě jednou? Prosím, prosím.

Slavíme Silvestr, Nový rok a vzpomínáme na léto

31. prosince 2009 v 16:53 | Layla
Juchů! Nový rok je za dveřmi, chlast a chlebíčky se chladí v ledničce a mě se od toho humbuku podařilo utéct. Když se tak na to dívám, ani se mi to moc slavit nechce. Proč? Už teď jsem přecpaná neustálým ochutnáváním, jestli to vážně nechutná divně. Ale sestra už musela vylézt od svého úkrytu u compu a nahradila jsem jí já. Rádi? Já teda jo. Na japonštině nám učitelka říkala, že v Japonsku se Vánoce neslaví a Nový rok ano. To jsem tušila, ale je to vtipné, když si vezmete, že na Vánoce se zlijou oni a na Nový rok jsou spolu. No a my dáváme na Vánoce dárky. Taky jsem vám jeden chtěla dát... Co jeden, hned celou kupu, ale nakonec jsem ani ten jeden nestihla a tak ho tu máte až teď. Je divnej, je velkej a hlavně strašně nevkusnej. A je to design. Vůbec se mi po počítačový stránce nepovedl. Byla jsem strašně nadšená, když jsem ho nakraslila, ale teď bych nad ním plakala. No co, máte ho tu, vynadívejte se a ať se vám neudělá špatně. Spolu s novým designem tu máme něco k systému blogu: mini rozvrh. Zajímalo by mě, jak dlouho se tím budem řídit, ale je to tu a snad to tak i zůstane.
A aby jste neplkali, proč je letní, tak je to proto, že Vánoční jsou po většinu času až moc kýčovitý. Šťastný Nový rok!

Lali a snad aspoň i myšlenkově Tenny

Rychlá zpráva od chvátajícího blba

19. prosince 2009 v 13:47 | Layla
Takže jenom hopem: Chvátám, protože za chvíli padám do kina na Vánoční koledu(Avatar až v úterý). Snad to bude ve 3D, ale kdo ví. Vánoční schon mě prostě popadl až teĎ a to díky mamce, která tu neustále něco dělá, aby to bylo perfektní(ne že by jsme to potřebovali, že?). Dárky jsem po třech hodinách nakonec zabalila a včera je i předala právoplatným majitelům. No...zítra budu uklízet zase já svůj pokoj a musím, vážně musím dokoukat Nobuta wo Produce.
S manga univerzitou je to pořád stejný, ale snažím se pracovat na Vánočním překvapení. Snad to stihnu. A nakonec ke zmíněnému turnaji: Lidi! My jsme to vyhráli! Nejsme skvělí?! Juchů, náš tým vyhrál a já i Tenny jsme pomáhali.Jupí!

Chvátající blb Layla

Vánoce, Vánoce, přicházejí...potajmu se plží a chystají se k vraždě

16. prosince 2009 v 18:00 | Layla
Pomoc! Myslela jsem, že nakoupením všech dárků včas vše končí, ale mýlila jsem se. Ach, jak tuze jsem se mýlila. Dárky jsou moje noční můra a já se ještě rozhodla, že je budu balit po japonským stylu! Zbláznila jsem se. Už hodinu sedím nad jedním dárkem a snažím se z toho udělat něco, co aspoň trochu vypadá, jako slušná z popelnice nevytáhlá věc. Nepřejte si to prožít, ale jestli chcete, tady je návod.

Layla znechucená nad dárky i krátkým článkem.

Že by výkec? Možná

24. listopadu 2009 v 13:11 | Layla
Takže lidičky, jsem marod, tři dny jsem s nesměla k počítači ani přiblížit oficiálě a dva jsem prostě nemohla. Chápete určitě , že po takové pauze prostě člověka popadne amok a jesdiný, čeho je schopný je propařit první příležitost nějakou stupidní hrou. Noooo, měla jsem to včera v plánu, ale to bych se vlastně potom ani nenamáhala psát tenhle článek (znáte mě). Jenže ještě něž jsme se přesunuly oficiálně sem, Tenny mlela něco o tom, že by chtěla zavést tzv. výkecy, stejně jako má Tachi. Řekla jsem proč ne, ale bude to furt patřit k aktualitám. No a jelikož se zatím Tenny na žádnej pořádněj nedala, začnu já. A vcelku mě to i baví, chacha.
Co že jsem vám to chtěla všechno vyslepičit? Jó, už si vzpomínám. Takže jsem včera místo nějaké stupidity, kterou bych vyhrabala v útrobách našeho pc, hrála něco naprosto úžasného, za co jsem mojí mamce neskutečně vděčná. Tak se Tachi připrav, myslím, že se zblázníš XD. Mamka sehnala program,. který umožňuje hrát hry na Nintendo DS na PC. To ale není všechno, z toho bych tak nadšená nebyla. Úplně mega nadšená jsem z tohohle: Mám k tomu stáhlou Final Fantasy XII: Revenant Wings. Juchů!
No tak dneska jsem chtěla pařit tak,y ale jelikož mi postavu už podruhý zabili, rozhodla jsem se vám sem něco napsat. Rádi? Ne, vím, že takhle to vypadá spíš jako vytahovák, něž výkec, ale chtěla jsem to prostě někomu říct. (Tenny to v mobilu nedokáže ocenit:D)
Tak a teď k blogu. Jetě dneska sem hodím jeden článek, možná stihnu i recenzi atd. Pak už pádím k té hromadě věcí, kterou mi Tenny poslala po sestře, abych se nenudila. A ještě než tohle dopíšu: Co se týče Spřáteláků, nebo jak to mám nazvat, vše kolem nic teprve připravujeme, takže než se někdo rozhodne se s náma spřátelit, měl by si to urovnat, aby pak nemusel být zklamaný, jelikož Tenny chystá pravidla. Takže tímhle se omlouvám Tachi, že ji t ještě nemáme napsanou, ale budem se to snažit rychle napravit (Já za to nemůžu, to je Tennyina práce ;)).

Vaše Lali
(Tohle podepisování mi příjde divný, ale když to napíšu k podpisu u článku, nikdo si toho nevšimne.)
 
 

Reklama